V tomto pokračování budeme věnovat pozornost měkkým vazbám s označením V3 a V4, se kterými se ale v současnosti už můžeme setkat poměrně zřídka.
Bloková měkká vazba V3
Jedná se o brožuru sešitou drátěnými skobkami shora, zavěšenou do kartonové, často povrchově upravené obálky, oříznuté po třech stranách. Je technologicky nejméně náročným a zároveň nejstarším druhem vazby vícesložkových brožur s omezeným rozsahem.
Při větším rozsahu se ale bloková brožura V3 špatně otevírá a omezená je i trvanlivost tohoto typu vazby, protože dochází k protrhávání okrajových listů v místech okolo drátěných skobek. U tohoto typu měkké vazby existuje i varianta označovaná jako V3a, což je oblepovaná bloková měkká vazba. Obálka u této varianty je dělená, bez hřbetu.
Hřbetová část brožury je po sešití drátem shora oblepena papírem, plátnem nebo jiným potahovým materiálem, přičemž šířka oblepovacího proužku by neměla přesáhnout rýhy obálky. Odolnost tohoto typu vazby je vyšší.
Vazba V3 je určena pro tloušťky knižního bloku do 10 mm. Šití drátem shora je u formátů do A5 prováděno na 2 skobky, u formátů A5–A4 na 2–3 skobky a u formátů větších než A4 se používá 3–5 skobek.
Obálka bývá bez záložek a ve hřbetě má být 4× rýhovaná. Dvě rýhy jsou umístěny uprostřed na šířku hřbetu a dále po obou stranách po jedné rýze v odsazení 8–10 mm. Při zavěšování musí být obálka přilepena v úplné ploše mezi první a čtvrtou rýhou. Vzhledem k pevnosti tohoto typu vazby není plošná hmotnost použitého textového papíru prakticky omezena, přesto by však, s ohledem na rozevíratelnost vazby, neměla přesáhnout 90 g/m².
Vazba V3 bývala doporučována zejména pro malonákladové neperiodické publikace merkantilního charakteru, vysokoškolská skripta a malonákladové učebnice. V současné době se však už pro tyto účely téměř vůbec nevyužívá a ještě tu a tam se uplatňuje při výrobě bloků vstupenek, šatnových bloků atd., i když i zde je postupně nahrazována vazbou lepenou.
Měkká vazba V4 šitá nitěmi
Jedná se o brožuru šitou nitěmi bez gázu nebo šitou tavnými nitěmi na speciálním přídavném zařízení skládacího stroje a následně zaklíženou a zavěšenou do kartonové obálky, která bývá obvykle povrchově upravena. Po zavěšení je brožura oříznuta po třech stranách. Obálka je bez záložek, 4× rýhovaná a při zavěšování musí být přilepena v celé ploše mezi první a čtvrtou rýhou. Obálka může být i předem potažena hladkým plátnem nebo jiným potahovým materiálem, čímž vznikne lehká, velmi pevná měkká vazba.
Vazba V4 je vhodná zejména pro knihy, u nichž je vyžadována delší životnost a z různých důvodů nelze využít tuhou (pevnou) vazbu, jako jsou například velké katalogy, atlasy, odborná periodika zásadnější povahy atd.
Při výrobě měkké vazby V4 jsou knižní složky buď sešity ve hřbetě tavnou nití a poté sneseny, nebo napřed sneseny a následně klasicky sešity na niťošičce bez použití gázu. Takto získané knižní bloky jsou potom ve hřbetě zalepeny a zavěšeny do obálky. Tloušťka hřbetu knižního bloku by se u tohoto typu vazby měla pohybovat od 5 do 50 mm.
Vlákno textového papíru i kartonu obálky by mělo být, stejně jako u předchozích typů vazeb, souběžné se hřbetem brožury, obálka by na vnitřní straně neměla být leštěná (kalandrovaná), lakovaná nebo laminovaná a tisk by neměl přesahovat do rýhování, což ovšem neplatí při použití lepidel na polyuretanové bázi. Na papír použitý na tisk textu nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky, ale jeho plošná hmotnost by neměla přesáhnout 100 g/m², u složek šitých tavnou nití potom 90 g/m².
Na výrobu brožur s vazbou V4 je možné využít automatické linky určené na výrobu lepených měkkých vazeb V2. Musí ale být odstaven agregát na frézování hřbetu knižních bloků. Pro dosažení větší pevnosti této vazby je doporučováno oblepení hřbetu knižního bloku proužkem papíru nebo plátna s přesahem na obě strany v šířce 1,5 –2 cm.
Autor: Ivan Doležal
| Předchozí díl | Další díl |
