Firma Fujifilm také před několika lety přispěla do rodiny tiskových rastrů svým dílem. S vyšší poptávkou po tiskových předlohách ve vysokém rozlišení se standardními technologiemi CTP do 2 540 dpi iniciovala vývoj autotypických i stochastických rastrů. Dnes si představíme dva z nich: Co-Res Screening a Taffeta.
Fujifilm Co-Res Screening
Tento autotypický rastr, známý také pod nezkráceným názvem Common Resolution Screening, vychází z myšlenky, jak vnímá tiskový bod při vysokých lineaturách kolem 175 a 300 lpi průměrné lidské oko. V polygrafii platí, že čím vyšší lineatura, tím vyšší nároky na výstupní rozlišení CTP a kvalitu tiskových desek, které „unesou” rozlišení až 4 800 dpi. Stropem pro běžné tiskárny s CTP zařízeními kolem 2 540 dpi je tedy lineatura asi 175 lpi. Při těchto parametrech lze totiž dosáhnout požadovaných více než 200 odstínů šedí, které lidské oko rozliší. Pokud chceme tisknout ve 300 lpi, počet odstínů při rozlišení osvitu 2 400 dpi klesne na nepřijatelných 64.
Rastr Co-Res se na problematiku dívá z jiného pohledu – jakou nejmenší tiskovou plochu je lidské oko schopné rozlišit a dochází k ploše 300 μm2. Ta je v Co-Resu vyplněna mikrobody tak, aby i při vysoké lineatuře došlo k vytvoření minimálně 256 odstínů šedí při rozlišení 2 400 dpi. Lidské oko proto vnímá takovou tiskovinu téměř identicky, jako by byla tištěna při rozlišení osvitu 4 800 dpi. Tiskový bod je totiž tvořen maticí o ploše 300 μm2, do které se vejde 9 dalších podmatic tvořených 2 × 2 mikrobody. Tímto postupem je vytvořen dostatek odstínů šedi i při standardním rozlišení osvitu.
Pokud Co-Res aplikujeme na lineaturu 175 lpi, dostáváme se k zajímavému vedlejšími efektu. Můžeme totiž tisknout při polovičním rozlišení osvitu a tím krátíme čas přípravy tiskové desky a zvyšujeme kapacitu CTP provozu. Jednou z mála nevýhod tohoto rastrování je tendence rastru vytvářet moiré ne mezi jednotlivými výtažky, ale v jediné barvě díky opakujícím se vzorům v sousedních maticích mikrobodů. Fujifilm ale aplikuje v RIPu procesy, které jednotlivé podmatice pseudonáhodně rozloží tak, aby interference zmizela. Uživatelé tohoto vysokofrekvenčního rastru oceňují lepší detaily a menší výskyt nežádoucích rozet při některých barevných soutiscích. Nežádoucí nárůst tiskového bodu je řešen tím, že ve světlech a stínech používáme kruhový bod s menším obvodem, než má čtvercový, ke kterému se přejde ve středních tónech.
Hedvábná Taffeta
Taffeta je stochastický rastr 2. řádu s velikostí mikrobodů 20 mikronů. Název pochází z perštiny a v moderním krejčovství označuje vysoce ceněnou tkaninu z hedvábí, nebo synteticky určenou především pro večerní dámské toalety. Možná proto Fujifilm tento rastr doporučuje pro tisk publikací o módě a špercích, kde jde o zobrazení nejjemnějších detailů. Fujifilm vychází z toho, že většina konkurenčních stochastických rastrů trpí zrnitostí a jsou obtížně reprodukovatelné. Do svých RIPů proto vkládá optimalizační algoritmy pro odstranění vnímání zrnitostí na základě znalostí lidského vnímání. Pseudonáhodný generátor jednotlivých „worms” – tedy vzorů stochastických od-stínů – se snaží udržet rovnováhu mezi zrnitostí, vnímáním a reprodukovatelostí. Běžný stochastický rastr je upravován filtrem, který simuluje vnímání oka a zjemňuje tendenci k zrnění, jež je pro stochastické rastry typická. Vedlejším efektem používání Taffety je nižší spotřeba tiskové barvy, relativně klidné plochy, lepší kontrast a živější barevné podání.
Autor: Marek Kraus
