V tomto díle zůstáváme u tonerových tiskových technologií a ukážeme si dva představitele. Jedná se o produkční tiskové stroje od dvou výrobců, kteří využívají při reprodukci obrazu a textu elektrofotografické technologie. Pro rastrování využívají vlastní RIP. Měli jsme možnost pomocí těchto strojů vytisknout testovací arch, na němž jsme následně, pomocí digitální lupy, představili jednotlivé detaily tiskového rastru kruhovým tiskovým bodem.
Xerox J75
Digitální produkční tiskový stroj využívající práškový suchý toner s nízkou teplotou fixace. Při tisku testovacího archu byl použit RIP Xerox FreeFlow Print Server. Tisková síť je tvořena autotypickým rastrem, tj. kruhové tiskové body jsou generovány v pravidelné síti. Tvar jednotlivých kruhových bodů není na sledovaném výtisku pravidelný/ostrý. Je vytvořen shlukem mikrobodů, zastoupených suchým tonerem.
Konica Minolta bizhub PRESS C6000L
Digitální produkční tiskový stroj využívající práškový suchý toner s nízkou teplotou fixace. Při tisku testovacího archu byl použit interní RIP Konica Minolta IC-601. I tento produkční digitální tiskový stroj používá při reprodukci obrazu a textu simulaci kruhového autotypického tiskového rastru. Ani v tomto případě není tvar jednotlivých kruhových bodů na sledovaném výtisku pravidelný/ostrý. Je vytvořen shlukem mikrobodů, zastoupených suchým tonerem.
Závěr
Detaily tiskových rastrů ukázaly, že elektrofotografie se suchým tonerem reprodukuje kruhové tiskové body s neostrými hranami. Mikrobody tvořené částečkami suchého toneru jsou závislé na fyzickém tvaru zrnka použitého toneru. Díky tomu nemají tiskové body tak čistý obrys. Na výsledný celkový barevný vjem nemá tato skutečnost zásadní vliv. Díky optickému rozlišení lidského oka nejsou jednotlivé detaily tiskového bodu vnímány a při hodnocení kvality tisku je důležitá barevnost celého archu. Pouze v případě některých obrazových motivů může při vizuálním hodnocení dojít k pocitu měkčího podání kresby.
