V úvodní části jsme si nastínili zcela základní věci jako: vypracování samotného projektu, návrh grafického layoutu nebo nastavení systému pro budoucí práci – možnosti sdílení, editaci a korekce. V minulém díle jsme se již zaměřili na samotné fotografování – co potřebujeme, na co si dávat pozor, co si hlídat ap. Momentálně tedy máme vyfotografováno a nyní je třeba vybrat snímky, upravit, roztřídit, přidat popisky, nadpisy, texty a začít vesele sázet.
Výběr, třídění, editace
Smysl má vybírat jen ty snímky, které se opravdu povedly. Důsledná kontrola barev by měla být samozřejmostí již při fotografování – ať již použitím neutrální šedé tabulky nebo řešení typu ColorChecker. Stejně tak i jasové vyvážení (expozice) fotografií. Nepůsobí zrovna profesionálně, je-li každý snímek barevně či expozičně „ujetý” (nebo dokonce obojí dohromady). Důslednost během fotografování by měla být prioritou č. 1.
A když vám někde barvy / expozice přeci jen ujedou, žádnou paniku, mnoho se toho dá ještě napravit. Potřebujete dvě věci: správný formát (RAW) a výkonný software (Adobe Lightroom či Apple Aperture a Adobe Photoshop).
V Lightroomu relativně snadno a rychle vyřešíme problém „ujetých” barev. Pomocí synchronizace a dávkových úprav rychle dosáhneme toho, aby byly všechny vybrané fotografie barevně i expozičně shodné. Jak jsme zmínili již minule, prach je naším velkým nepřítelem, proto buďme opět důslední a snažme se jej maximálně eliminovat již při fotografování.
Retušování se ale tak jako tak většinou nevyhneme. Pro lehčí – základní retuše opět postačí např. Lightroom, pro rozsáhlejší úpravy bude efektivnější Photoshop. Rychlou a účinnou funkcí pro odstranění prachu, nečistot, škrábanců a ostatních nežádoucích artefaktů v obraze může být funkce „redukce šumu” (je však třeba použít citlivě a zároveň doostřovat).
Text a popisky
Máme-li upraveno, čekají nás popisky, texty a nadpisy. Již během fotografování a úprav berme ohled na to, kde budou u fotografií popisky (popř. další texty) a tomu přizpůsobme celkovou
kompozici. Nadpis by měl být stručný a výstižný, musí upoutat, ale zároveň „nesoupeřit” s obrázkem o pozornost. Popisek/perex by měl fakticky doplňovat nadpis (a obrázek), popř. vypíchnout nějakou zajímavou vlastnost, funkci. Text samotný je již jakýmsi podrobným popisem upřesňujícím charakter a smysl produktu, ale v podstatě představuje již sekundární informační zdroj (to podstatné musí být jasné z obrázku, nadpisu a popisku/perexu).
Sazba
Tak a nyní můžeme vesele sázet. Snímky je dobré mít připravené již ve finální velikosti v rastru 300dpi (z důvodu možné automatizace při sazbě). Fotografie pak jen nasypeme do rozměrově shodných rámečku (předem definované v Layoutu). Způsob řazení samotných produktů je věcí zaměření katalogu, jeho cílové skupiny, stylu a mnoho dalšího. Můžete řadit produkty dle abecedy (velice běžné a logické) nebo podle ceny, dále použití, materiálu atd. Pro sazbu je rozumné sáhnout po ověřeném a sofistikovaném řešení (Adobe InDesign, InCopy). Tato část představuje mravenčí, zdlouhavou a pravděpodobně pro mnohé také tu nejméně zábavnou práci v celém procesu výroby produktového katalogu. Nicméně dobré nasázení a nalámání všech textů a obrázku podstatně přispěje k dobré čitelnosti a přehlednosti katalogu.
Závěrem
V této fázi by se dalo říci, že to „nejhorší” už máme za sebou. Katalog má nyní téměř finální podobu – byť pouze ve formě jedniček a nul (v podobě elektronické). Nyní je ten správný čas trochu si oddechnout (doslova) a celé dosavadní dílko nechat nějakou dobu tzv. „uležet”. Tím získáme tolik potřebný odstup a poté se na katalog budeme dívat zase objektivněji. V příštím (posledním) díle se pustíme do finalizace.
Autor: Martin Hájek
| Předchozí díl | Pokračování |
