Knižní vazby dělíme na měkké, polotuhé, tuhé a speciální a každá z těchto skupin obsahuje ještě další dělení na několik druhů. V praxi u nás pro jednotlivé druhy vazeb přežívá označení V1 až V9 vycházející z dnes už neplatné oborové normy ON 88 3750 – Knižní vazby. Ta byla v roce 1990 formálně zrušena a částečně začleněna do doporučené normy ČSN 88 4301. Označování vazeb V1 – V9 bylo a částečně doposud je používáno pouze na území bývalého Československa, a pokud je tedy zmíníte před kolegou z jiného státu EU, nebude vědět, o čem je řeč.
Sešitová měkká vazba V1 je společně s lepenou měkkou vazbou V2 nejobvyklejším druhem měkké vazby. Jedná se o vazbu šitou drátem ve hřbetním lomu takzvaně „na stříšku“. Je zhotovována buď přímo ve skládacích aparátech kotoučových rotačních tiskových strojů v kontinuální návaznosti na tisk (časopisy, reklamní katalogy, různé vysokonákladové brožury), nebo na automatických výrobních linkách. Při výrobě této vazby jsou jednotlivé složky (u digitálních tiskových strojů na jeden lom složené dvoulisty) vloženy do sebe a následně, spolu s obálkou, jsou sešity ve hřbetě drátěnými skobkami a oříznuty po třech stranách. K šití se v závislosti na použitém zařízení používá kotoučový drát, skobky z plochého nebo zaobleného drátu, nebo ve výjimečných případech prošití hřbetního lomu nitěmi po celé délce hřbetu.
Zvláštní variantou sešitové měkké vazby V1 je lepení ve hřbetním lomu, které je možné realizovat na přídavných zařízeních některých kotoučových tiskových strojů. Toto bodové lepení měkké vazby V1 bývá používáno především jako bezpečností opatření u sešitů určených pro malé děti, u kterých hrozí nebezpečí, že by drátěné skobky, kterými je vazba sešita, mohly spolknout.
Norma povoluje pro sešitovou měkkou vazbu V1 u papírů s plošnou hmotností 70 g/m² maximální rozsah 120 stran, u papírů s plošnou hmotností nad 70 g/m² maximální rozsah 88 stran. Při šití drátem se počet skobek řídí délkou hřbetu knižního bloku. Pro formáty A6 a menší se používají 1–2 skobky, pro formáty A6 – A5 2–3 skobky a pro formáty větší než A5 potom 2–4 skobky.
Sešitová měkká vazba V1 šitá nitěmi ve hřbetě se v současnosti už téměř nevyrábí. Existují ale určité výjimky, jako jsou cestovní pasy, spořitelní knížky a tiskoviny podobného charakteru. Prošívání hřbetního lomu knižního bloku se provádí na speciálním upraveném krejčovském stroji po celé délce hřbetu stehy dlouhými nejméně 3 milimetry.
Obálky pro sešitovou měkkou vazbu V1 jsou bez záložek, mohou být lakované, laminované nebo bez povrchové úpravy a při použití papíru s plošnou hmotností nad 110 g/m² by měly být tyto obálky v místě hřbetního lomu 1× rýhované.
V současné době, kdy jsou k tisku používány velice kvalitní papíry a k výrobě vazeb stále dokonalejší zařízení, bývají tyto hodnoty uváděné normou velice často překračovány a v některých případech jsou na obálky sešitových vazeb používány i potištěné plastové filmy.
K výrobě sešitových měkkých vazeb V1, pokud nejsou zhotovovány in-line na přídavných zařízeních kotoučových tiskových strojů, bývají nejčastěji používány automatické výrobní linky, které se skládají z automatické snášecí drátošičky a trojřezu, integrovaného do linky společně s křížovým stohovým vykladačem umožňujícím stohování hotové produkce v předem určeném počtu jednotlivých exemplářů. Jednotlivé vrstvy ve stohu mají hřbety otočeny vždy na opačnou stranu, aby byl eliminován jednostranný nárůst výšky stohu způsobený šitím drátěnými skobkami. Na začátek takovéto linky je možné začlenit další pracovní moduly, například na ruční nahazování dalších složek, vkládání nebo lepení příloh atd. Na konec linky je naopak možné přiřadit moduly na automatické převazování balíků, balení do smrštitelné fólie nebo paletizátor na ukládání takto zhotovených balíků na palety bez dotyku lidské ruky.
Šití malých počtů měkkých sešitových vazeb V1 je možné provádět také ručně na starých sedlových drátošičkách a následný ořez třeba na jednonožových řezačkách.
Autor: Ivan Doležal
| Pokračování |
